Přeskočit na obsah
- oikos (domácnost) + nomos (zákon)
- společenská věda o hospodářském chování lidí (výroba a využívání věcí k uspokojování potřeb)
- předmětem zkoumání je ekonomika
- ekonomie - teoretické výzkumy, stanovování zákonů a pouček
- ekonomika - hospodářství, společenská praxe, využívá teorii z ekonomie a aplikuje ji
- interdisciplinární věda - propojuje různé vědní obory (psychologie, politologie, sociologie, statistika, …)
- dělení podle objektu zkoumání:
- mikroekonomie
- menší celky - jednotlivci, domácnosti, firmy
- zkoumá individuální chování jednotlivých subjektů ekonomiky a jejich vzájemné vztahy
- makroekonomie
- státy
- zkoumá národní ekonomiku jako celek (HDP, rozpočet, nezaměstnanost, …)
- dělení podle přístupu k ekonomickým problémům:
- pozitivní ekonomie
- analyzuje a popisuje skutečný a aktuální stav ekonomiky
- nehodnotí správnost a efektivitu
- normativní ekonomie
- hodnotí stav ekonomiky, hledá ideální stav
- navrhuje řešení, zahrnuje etiku (jak by to mělo vypadat)
- hospodářská činnost - spotřeba, výroba, přerozdělování statků
- subjekt - vykonavatel hodspodářské činnosti
- jednotlivci, domácnosti, firmy, státy
- vznikají mezi nimi ekonomické vztahy (např. domácnosti jako spotřebitelé + firmy jako výrobci)
- potřeba - stav, kde subjekt cítí nedostatek a vynakládá usíli o jeho překonání
- liší se mezi lidmi
- hmotná - jídlo, oblečení, bydlení, …
- nehmotná - bezpečí, pochopení, přátelství, láska, svoboda, …
- zbytná - kultura, cestování, šperky, …
- nezbytná - jídlo, teplo, domov, …
- statek - cokoliv (např. služba), co uspokojuje potřeby
- subjekty je spotřebovávají
- volný - volně dostupný; písek na poušti, vzduch, světlo, …
- vzácný - vynaložení úsilí (např. peníze) pro získání; auto, šaty, byt, …
- volné statky se mohou měnit na statky vzácné (např. voda z přírody -> pitná voda)
- teorie vzácnosti - statky jsou na rozdíl od lidských potřeb omezené
- cokoliv, co nemohu mít kdykoliv a v jakémkoliv množství chci, je vzácné
- služba - aktivita druhého člověka, které uspokojuje naši potřebu
- věcná - oprava a zvelebování statků; autoservis, čistírny, úklid domácnosti, oprava hodin, …
- osobní - kadeřnictví, taxi, vzdělávání, kosmetika, fitness, …
- výroba - přeměna vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (výrobky, služby); výsledek lidské činnosti
- spotřeba - konečné užití statků k uspokojení potřeb
- antika
- Xenofón - první “ekonom”
- dílo Oikonomikos - ohospodaření v domácnosti, úloha ženy, šetření potravin, napsáno formou dialogu se Sokratem
- Platón - ideální stát, platónický komunismus, odmítal soukromé vlastnictví
- soukromé vlastnictví má mít jenom spodní vrstva
- vyšší vrstvy mají mít společné vlastnictví (včetně společných žen), ať si nezávidí
- Aristoteles - obhajoval soukromé vlastnictví (lidé se díky němu učí zodpovědnosti)
- odsuzoval lichvu (půjčku s úrokem)
- středověk
- silný vliv církve a křesťanství -> zákaz lichvy, ohleduplnost, solidarita
- ekonomika by se měl řídit morálkou
- Tomáš Akvinský - myšlenka spravedlivé ceny - minimální zisk, hlavně výrobní náklady
- novověk
- merkantilismus (mercarter = obchodník) - převaha exportu
- drahé kovy (zlato a stříbro)
- Jean-Baptiste Colbert - protekcionismus francouzského typu (colbertismus)
- prosazuje export domácích výrobků, služeb, pracovníků
- vysoká cla na import
- Francois Quesnay - fyziokratismus (fyzis (příroda) + kratein / kratos (vláda) = vláda přírody)
- 18. století
- bohatství pochází ze zemědělství
- Adam Smith - klasická politická ekonomie
- zakladatel moderní ekonomie, hospodářský liberalismus
- podpora soukromého vlastnictví
- dílo Bohatství národů - neviditelná ruka trhu
- Karl Marx - marxismus
- kapitalismus je nespravedlivý - neustálý třídní boj
- řešení: společné vlastnictví (komunismus)
- John Maynard Keynes - keynesiánství
- reakce na Velkou hospodářsku krizi (NewYorkská burza)
- stát by měl krizové situace regulovat
- myšlenka viditelné ruky státu
- státní zakázky -> vyšší zaměstnanost
- New Deal USA, Roosevelt
- Milton Friedman a Friedrich Hayek - monetarismus
- makroekonomie (státní ekonomie jako celek)
- kritizuje zásahy státu do ekonomie
- neoliberalismus, boj s inflací
- 3 otázky: co vyrábět?, jak?, pro koho?
- na základě odpovědí rozlišujeme ekonomické systémy:
- zvykový (tradiční)
- co si vyrobíme sami, tak spotřebujeme
- zemědělství, rybolov
- rozvojové země, tradiční společnost, historie
- příkazový (centrálně plánovaný)
- vůdčí autorita s centrálním plánem
- pětiletky - komunismus, socialismus, Severní Korea
- společné veřejné vlastnictví
- tržní
- soukromé vlastnictví
- ekonomika koordinována pouze tržním mechanismem (nabídka a poptávka) - funguje automaticky
- dokonalá konkurence
- smíšený
- tržní ekonomický systém doplněný o zásahy státu
- minimální mzdy, maximální ceny
- většina moderních zemí
- trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a kde se tvoří cena
- barterový obchod = směnný obchod bez ceny
- předpoklady fungování:
- soukromé vlastnictví
- volná tvorba cen
- konkurence (dokonalá = spousta výrobců; nedokonalá = monopol / oligopol)
- dělení trhů podle statků, které se na trhu směňují:
- trh výrobních faktorů - střet nabídky a poptávky po výrobních faktorech:
- práce - lidská činnost, za kterou člověk dostává mzdu
- půda - produkt přírody, využití na zemědělství, výstavbu a těžbu
- odměna za využívání půdy = renta
- kapitál - peníze, za které si koupím prostředky na vydělávání víc peněz; např. stroje; statky co slouží k výrobě statků
- finanční trh
- nabídka a poptávka po penězích
- zabezpečuje pohyb peněz
- instituce: banky, spořitelny, stát, burza
- trh zboží a služeb
- nabídka a poptávka po zboží a službách
- dělení trhů podle velikosti:
- místní - Zelný trh v Brně, adventní trhy
- národní - trhy na úrovni státu
- světový - trhy na úrovni zeměkoule
- dělení podle množství zboží:
- dílčí - určitý druh zboží (např. automobilový)
- agregátní - veškeré zboží a služby
- nabídka (S = supply) - množství zboží, které jsou prodávající při určité ceně ochotni prodat
- nabídková křivka - zákon rostoucí nabídky - s rostoucí cenou roste nabídka
(čím je zboží dražší, tím více ho chceme prodat)
- když se mění cena, pohybujeme se po nabídkové křivce
- když nabídka roste, tak se posouvá křivka doprava dolů
- když nabídka klesá, tak se posouvá křivka doleva nahoru
- nabídku ovlivňuje: poptávka, cena konkurence, změna cen výrobních substitutů, technologický pokrok, vnější podmínky podnikání, …
- poptávka (D = demand) - množství zboží, které jsou kupující ochotni při určité ceně nakoupit
- poptávková křivka - zákon klesající poptávky - s rostoucí cenou klesá poptávka
(čím je zboží dražší, tím méně ho chceme koupit)
- když se mění cena, pohybujeme se po poptávkové křivce
- když poptávka roste, tak se posouvá křivka doprava nahoru
- když poptávka klesá, tak se posouvá křivka doleva dolů
- poptávku ovlivňuje: nabídka, cena, demografické faktory, změna příjmů spotřebitelů, komplementy (navzájem doplňující výrobky), substituty (náhradní zboží), preference (např. značka)
- princip, při kterém se pomocí změny ceny vyrovnává nabídka a poptávka
- tržní systém funguje na principu tržního mechanismu
- snaží se o dosažení tržní rovnováhy (E = equilibrium) = bod, kde se nabídka a poptávka rovnají
- přebytek - převyšuje nabízené množství nad poptáváným -> sníží se cena
- nedostatek - převyšuje poptávané množství nad nabízeným -> zvýší ze cena
- koloběh ekonomických činností
- cíl: spotřeba
- 4 fáze:
- výroba - přeměna vstupů (výrobních faktorů - tj. práce, půda, kapitál, a také informace) na výstupy
- rozdělování a přerozdělování
- rozdělování - ti, kteří se podíleli aktivně na výrobě dostanou odměnu - mzdu (ekonomický název: důchod), část odvádí do veřejných rozpočtů (pojištění, daně, …)
- přerozdělování - ti, kteří se aktivně výroby neúčastní (děti, důchodci, …) dostávají peníze z veřejných rozpočtů
- směna
- nákup statků a služeb k uspokojení potřeb
- naturální (barterový obchod), nebo peněžní
- spotřeba
- užití statků a služeb k uspokojení potřeb
- konečná - uspokojení potřeb
- výrobní - uspokojení firem
- zvláštní druh statku, který je všeobecně přijímán, např. pro placení zboží, jako mzda, při úhradě dluhu, …
- historický vývoj:
- naturální směna - barterový obchod, bez peněz
- komoditní (zbožové) peníze - zboží, které mělo v dané době funkci peněz (např. rýže, plátno, mušle, vzácné kovy, …), nevýhody: nedělitelnost, skladnost, podléhá zkáze
- kovové peníze (mince) - z drahých kovů, výhody: nepodléhají zkáze, skladovatelné, dělitelné; první mince: statéry
- papírové peníze - bankovky, vznik z dlužních úpisů, první v Číně, později v Evropě Stockholmská banka
- dnešní peníze - bankovky, mince, depozitní bezhotovostní peníze
- hodnota:
- nominální - vytištěná hodnota
- reálná - mění se v čase; množství zboží a služeb, který si můžeme koupit
- funkce:
- prostředek směny
- zúčtovací jednotka - vyjádření a porovnávání cen mezi sebou
- uchovatel hodnoty - funguje, když není příliš velká inflace
- vlastnosti:
- dělitelnost - je jednoduché rozměnit peníze
- stejnorodost - např. všechny 2koruny mají stejnou hodnotu
- trvanlivost
- velká hodnota - malý objem, na rozdíl od např. stáda krav
- přenositelnost
- cenné papíry - dokument spojený s nárokem na peníze nebo majetek
- směnka - potvrzení závazku, často využívané podvodníky
- bianco směnka - nemá vyplněné všechny povinné údaje (datum splatnosti, suma, …)
- šek - příkaz pro banku
- dlouhopis - půjčka pro firmu, zajišťuje předem stanovený výnos
- akcie - potvrzení koupení určitého podílu společnosti
- růst cenové hladiny a pokles kupní síly peněz
- změna cenové hladiny = míra inflace (v procentech) - poměr cenového indexu na konci a začátku období
- nejpoužívanější cenové indexy:
- index spotřebitelských cen - velikost změny výdajů na nákup; podle spotřebního koše - asi 700 výrobků standardní domácnosti
- index cen výrobců - změna cen surovin, energií, strojů apod. potřebných k výrobě
- stupně:
- mírná inflace - pod 10 % ročně
- ceny jsou stabilní a rostou pomalu
- “zdravá” pro ekonomiku
- pádivá inflace - desítky až stovky % ročně
- zhoršení ekonomické výkonnosti země
- lidé začínají hromadit statky
- hyperinflace - tisíce % ročně
- peníze přestávají plnit svoji funkci
- tendence nahradit peníze (zlato, umění, zahraničí měna, barterový obchod)
- příčiny inflace:
- stát vydá více peněz ze státního rozpočtu více, než má příjmů
- nečekané výpadky produkce (např. ropná krize)
- boj proti inflaci: měnová politika - změna úrokové sazby -> zvýšením sazby sníží inflaci a naopak
- deflace - zvýšení kupní síly peněz a pokles cenové hladiny zboží a služeb
- není prospěšná -> deflační spirála - ceny klesají -> propouštění lidí, klesání mezd, roste nezaměstnanost, snižuje se poptávka
- souhrn bank působící na území daného státu
- zpravidla dvoustupňová: centrální banka a komerční banky
- státní instituce; v ČR: ČNB
- funkce: péče o stabilitu měny, dohled na trhem, emise peněz, …
- pro dosažení cílů využívá nástrojů monetární politiky:
- změna ve výši povinných minimálních rezerv
- operace na volném trhu
- změna úrokových sazeb
- podnikatelské subjekty, usilují o zisk; v ČR: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, …
- služby:
- aktivní - poskytování úvěrů, transakce, nákup cenných papírů, …
- pasivní - přijímaní vkladů klientů, přijímání úvěrů, emise cenných papírů, …
- neutrální - platební a zúčtovací operace, poradenské služby, …
- bezhotovostní platební styk - převod peněz z jednoho účtu na druhý
- úrok = peněžní odměna za půjčení peněz
- RPSN = celkové náklady na poskytnutý úvěr
- veškerá ekonomická činnost, kterou vykonávají ekonomické subjekty v určitém státě
- ekonomické sektory: (sektor = dílčí část ekonomiky, která slučuje podobné činnosti)
- primární - získávání surovin
- sekundární - zpracování získaných surovin
- terciární - služby; ve vyspělých státech je nejdůležitější
- kvartérní - znalosti; věda, vzdělání, média, …; zajišťuje předešlé sektory
- ukazatelé efektivity:
- HDP (hrubý domácí produkt) - celková peněžní hodnota vytvořená na území daném státu
(i zahraničními firmami)
- HNP (hudby národní produkt) - celková peněžní hodnota vytvořená občany daného státu
(i když jsou v zahraničí)
- saldo obchodní bilance - objem exportu mínus objem importu
- aktivní saldo - export > import
- pasivní saldo - import > export
- nezaměstnanost
- nabídka (lidé nabízející svoji práci) převládá nad poptávkou firem
- magický čtyřúhelník - větší plocha = lepší ekonomika
- ekonomiky se nevyvyjí plynule, ale cyklicky - fáze růstu a poklesu se střídají
- expanze (konjunktura) - rozvoj, růst ekonomiky a HDP, lidé se mají dobře (vyšší mzdy, roste výroba, …)
- vrchol - HDP dosahuje maxima, firmy stále produkují ve velkém, ale poptávka začíná klesat
- krize (recese) - HDP klesá, poptávka se zabrzdí, firmy krachují, nezaměstnanost, krize
- sedlo (dno) - HDP je nejnižší, musí přijít inovace, zásah státu, …
- soustava konkrétních pravidel a opatření, kterými stát usměrňuje vývoj ekonomiky
- mění se, hlavní vliv má aktuální vláda
- subjekty hospodářské politiky: parlament, vláda, ČNB
- ministerstvo financí zpracuje státní rozpočet (rozpočet = plán příjmu a výdajů) a předloží ho vládě, která ho projedná a poslanecké sněmovně, která ho musí schválit; pokud ho neschválí, tak funguje rozpočtové provizorium
- příjmy: daně, cla, pokuty, poplatky, prodej majetku, evropský fond, …
- výdaje: přerozdělování (důchody, dávky, …), zdravotnictví, školství, státní správa, ochrana, …
- typy rozpočtů:
- přebytkový - příjmy > výdaje
- vyrovnaný - příjmy = výdaje
- schodový - příjmy < výdaje
- ČNB - monetární politika, měněním úrokové sazby ovlivňuje inflaci, vydávání peněz, spravována státem, monopol na emisi peněz
- nástroje hospodářské politiky:
- monetární (měnová) politika - prováděna ČNB, hlavní cíl: měnová stabilita
- fiskální (rozpočtová) politika - prováděna vládou, státní rozpočet (příjmy a výdaje)
- zahraničně obchodní politika - regulace zahraničního obchodu
- sociální politika - soubor aktivit, nástrojů a opatření, které se snaží reagovat na nepříznivé sociální události občanů