klasické období antické filozofie
klasické období antické filozofie
Section titled “klasické období antické filozofie”- 5. - 4. století přnl
- období po perských válkách - výhra Řecka -> vyšší úroveň života, demokracie
Sofisté
Section titled “Sofisté”- profesionální a placení učitelé moudrosti
- učili rétoriku a argumentaci
- objektivní poznání není možné - pravdu má ten, co dokáže přesvědčit ostatní
- sofismata = přesvědčovací metody, argumentační fauly apod.
- provedli antropologický obrat
- Protágoras z Abdéry
- měrou všech věcí je člověk - např. stejná teplota působí na různé lidi jinak
- pochyboval o bozích -> vyhnán z Athén
- Gorgiás
- krajní skeptik, nihilismus (nihil = nic)
- 3 teze:
- “nic není” - neexistuje objektivní realita
- “i kdyby bylo něco, bylo by to nepoznatelné” - člověk nikdy nepozná, co je pravda
- “i kdyby to bylo poznatelné, bylo by to nesdělitelné” - v komunikaci nikdy nesdělíme přesně to, co víme
Sokrates
Section titled “Sokrates”- “vím, že nic nevím”
- snažil se věci vysvětlovat bez vlivu bohů
- důležitá je lidská duše a schopnost odlišit dobré a zlé
- Athény
- vyučil se sochařem
- žena Xantippa - uhádaná
- nikdy nic nenapsal -> jeho žáci (hlavně Platon) zapisovali jeho myšlenky
- Obrana Sokratova - o jeho posledních chvílích, neodstoupil od svého názoru
- Kriton a Faidon
- zakladatel etiky
- nakonec je odsouzen (musel vypít bolehlav) za provokaci - “zemřu, předtím jsem žil” - mohl se vykoupit nebo odejít do vyhnanství ale neudělal to
- sokratovská metoda (maieutika) - rozhovor, nucení lidí k uvědomění, že nic neví
- porodnické umění → vede člověka k uvědomění, názoru
- cílem maieutiky je idea dobra
- dobře, správně, spravedlivě žít
- dalším krokem je sebepoznání - vnitřní hlas = daimonion (svědomí)
- když člověk pozná dobro, musí ho i konat
Platon
Section titled “Platon”- vlastním jménem Aristokles
- Platon znamená široký v okruhu svých zájmů
- žák Sokrata
- pocházel z aristokratické rodiny, ale Sokrates ho naprosto uchvátil
- po smrti Sokrata cestoval
- Itálie - pythagorejci
- Indie - indická filozofie
- otevřel v Athénách Akademii
- vyučoval bezplatně
- navazuje na Sokratovu ideu dobra
- navazuje na Pytagorovu reinkarnaci
- podobenství o jeskyni
- psal hlavně dialogy se Sokratem
- Ústava (Politeia)
- Obrana Sokratova - není psaná dialogem
- Kriton a Faidon
- Symposion (Hostina)
- Faidros - základy nauky o idejích
- Platon je zakladatelem idealistické filozofie (neměnné, dokonalé předobrazy; základem všeho je duchovní myšlenka)
nauka o idejích
Section titled “nauka o idejích”- duše člověka původně přebývala ve světě idejí, v těle je uvězněna a strádá
- poznání pravdy je možné - označuje ho jako rozpomínání na svět idejí = anamnésis (anamnéza)
- platonský trojúhelník:
- methexa (methexis) = skutečný svět je stínem (odrazem) idejového světa a není opravdový
- zkušenost = duše poznává obyčejný svět prostřednictvím zkušeností
svět idejí (nahoře nad jeskyní)
Section titled “svět idejí (nahoře nad jeskyní)”- dokonalé předobrazy všech věcí, pravé jsoucno
- ideje jsou neměnné, věčné
- poznatelný pouze rozumem
- nejvyšší je idea dobra
svět smyslový (v jeskyni)
Section titled “svět smyslový (v jeskyni)”- odvozený od světa idejí (pouhý stín)
- pomíjivé, proměnlivé věci
- svět poznatelný smysly
- žijeme v něm běžný život a mylně ho považujeme za pravé bytí
ideální stát
Section titled “ideální stát”- dílo Ústava
- východisko: nauka o duši - duše má 3 části a odpovídající ctnosti: (navazuje na Pythagora)
- rozum (-> ctnost moudrost) - v hlavě, nejvyšší složka, řídí ostatní části
- vůle (city) (-> ctnost statečnost) - v hrudi
- žádostivost (-> ctnost uměřenost) - v břichu
- pokud člověk žije v harmonii, dosahuje nejvyšší ctnosti - spravedlnosti (navazuje na Sokrata)
- 3 stavy: řemeslníci, strážci, vládci
- soukromé vlastnictví vede k hamižnosti a závisti - strážci a vládci mají mít společný majetek i ženy, rodina nahrazena komunitou
- výběr nejlepších jedinců provádí stát, bez ohledu na jejich původ, všichni mají stejné podmínky
- státu vládnou nejvzdělanější filozofové - aristokracie
Aristoteles
Section titled “Aristoteles”- narodil se ve Stageiře
- syn lékaře -> vychovatel Alexandra Makedonského
- platonův žák, vyvracel jeho myšlenky
- v 17 odešel do Athén studovat a později učil na Platonově Akademii, ale nestal se Platonovým následovníkem
- v Athénách zakládá vlastní školu Lykeion - tzv. peripatetická škola
- peripatetitkum = stromořadí, sloupořadí -> tam se procházeli žáci
- věnoval se spoustě vědám - založil velkou přírodovědnou sbírku, vytvářel učebnice
- odsouzen k smrti, utíká z Athén a umírá ve vyhnanství
- jeho filozofie se stala ve středověku dogmatem (normou)
- současnou podobu jeho děl zpracoval Andronikos Rhodský
- Metafyzika - tzv. první filozofie
- logika: Organon
- přírodovědné spisy: Fyzika, O duši, O vzniku a zániku, O nebi
- etika: Etika Nikomachova
- literatura a rétorika: Ŕetorika a Poetika
- politika: Politika (formy vlády), Ústava
metafyzika
Section titled “metafyzika”- první filozofie
- nauka o příčinách a prvotním principu
- vše ve světě se dá vysvětlit 4 příčinami:
- příčina látková - z čeho je věc vytvořená; např. židle -> dřevo
- příčina formální - tvar věci; např. tvar sochy, představa sochaře
- příčina působící - zdroj vzniku a změny; např. práce sochaře
- příčina účelová, cílová - důvod, funkce; např. hrníček -> na pití
- hylémorfismus - každá věc má svoje hylé (látku, materiál, hmotný princip) a morfé (tvar, nehmotný princip)
- látka a tvar jsou nerozlučně spojeny
- Platon naopak odděloval ideu od látky, kde idea je v ideovém světě a naopak látka ve světě reálném
- Aristoteles naopak říkal, že je od sebe nemůžeme oddělit
- např. dřevo je hylé a židle, stůl apod. je morfé
- pohyb = látka má možnost se stát věcí, přechod od možnosti ke skutečnosti
- např. plastelínu můžeme různě tvarovat
- Bůh = první hybatel (forma všech forem) - prvotní impuls ke všem pohybům
- látka a tvar jsou nerozlučně spojeny
- teleologie - všechno má svůj účel a směřuje k cíli
- forma je účelem látky, duše je účelem člověka a dává mu tvar; po smrti z člověka zůstane jen látka
- cílem je entelechie - naplnění svého účelu - např. semínko má účel vytvořit novou rostlinu s dalšími semínky
klasifikace živé přírody
Section titled “klasifikace živé přírody”- pozoroval živé věci
- jako první podrobně zkoumal živou přírodu
- uplatňoval systematický postup - rozděloval podle společných znaků
- věci neživé
- věci živé
- rostliny - duše vitální (rostlinná)
- živočichové - duše animální (živočišná) i vitální
- člověk - duše rozumová, animální i vitální
- má vrozený rozum
- zóon logon echon - člověk mající rozum, tvor myslící
- zóon politikon - člověk společenský
| duše | rostliny | živočichové | člověk |
|---|---|---|---|
| vitální (rostlinná) | ✅ | ✅ | ✅ |
| animální (živočišná) | ❌ | ✅ | ✅ |
| rozumová | ❌ | ❌ | ✅ |
logika
Section titled “logika”- nauka o formách myšlení, jak máme postupovat
- pojem se definuje na základě společných znaků - např. pokaždé co dítě uvidí psa, tak si na něm všimne něčeho, co ho definuje (např. má ocas); postupně jak se potkává s různými druhy psa, tak si utváří představu o “psovitosti”
- kategorie je pojem nejvyšší obecnosti a nemají již žádný nadřazený pojem, kategorií je např.:
- substance (podstata) - jednotlivá jsoucna, např. člověk, pes, kůň
- kvantita - kvantitativní vyjádření jsoucna, např. vysoký 180 cm, 4 nohy
- kvalita - vlastnost jsoucna; např. chytrý, hloupý
- vztah (relace) - vztah dvou jsoucen; např. hlasitější, hodnější
- místo - např. ve škole
- čas - např. včera
- poloha - např. leží, sedí, stojí
- vlastnictví - např. má čepici
- činnost - např. spí, štěká
- trpnost - např. je volán, je voděn, je prošen
- soud je vztah mezi dvěma, nebo více pojmy
- složen ze subjektu (např. Petr) a predikátu (např. je pilný)
- úsudek je vztah mezi dvěma, nebo více soudy
- složen z premis a závěru
- deduktivní úsudek (sylogismus) - z obecného pravidla usoudíme jednotlivosti (např. všichni lidé někdy umřou a já jsem člověk -> někdy umřu)
- (induktivní úsudek - z jednotlivých případů usoudíme obecné pravidlo (např. já nemám rád školu, spolužák nemá rád školu -> nikdo nemá rád školu))
politologie
Section titled “politologie”- 👍 monarchie - vláda jednotlivce ve prospěch všech, nejlepší
- 👎 může se svrhnout do tyranie - vláda samozvaného vůdce ve svůj prospěch, nejhorší
- 👍 aristokracie - vláda skupiny ve prospěch všech
- 👎 může se svrhnout do oligarchie - vláda bohaté skupiny ve svůj prospěch
- 👍 politeia - vláda všech svobodných občanů, nejmenší dobro
- 👎 může se svrhnout do demokracie - vláda davu (lůzy), nejmenší zlo
- vládce má být především umírněný - učení o střední míře (mesotes)
- ctnost je vyvážená mezi 2 extrémy - nedostatkem a přebytkem