psychologie

výborný zdroj: Plecerová a Pužejová - Psychologie (už není online, viz archive.org)

psychologie

psychologie = prožívání (vědomé a nevědomé) a chování (expresivní a adaptivní) člověka

disciplíny

základní disciplíny - obecná zákonitost, teorie
- obecná psychologie - základní otázky - city a paměť
- psychologie osobnosti - struktura a vývoj osobnosti, podobnosti a odlišnosti lidí
- vývojová psychologie - jednotlivé etapy života
- sociální psychologie - jak se lidé začleňují do vztahů
- psychopatologie - psychiatrické poruchy a jak je řešit
aplikované disciplíny - praktické, konkrétní oblast
- klinická psychologie - diagnostika psychické nemoci
- poradenská psychologie - pomoc při např. manželství
- pedagogická psychologie - rozvoj osobnosti v podmínách výchovy
- soudní (forenzní) psychologie - studuje zločince, pachatele, i oběti
- sportovní psychologie - úspěšný výkon u sportovců

metody

metody výzkumu - slouží ke sbírání a vyhodnocování dat
- rozhovor - mluvení
  - standardizovaný x polostandarizovaný x nestandarizovaný
  - individuální x skupinový
- pozorování - sledování člověka bez zasahování
  - introspekce x extrospekce
  - krátkodobé x dlouhodobé
  - přirozené x speciálně upravené podmínky
- experiment - záměrné zasahování do vlivů člověka
explorační (zjišťující) metody:
- sociometrie - vztahy v malých skupinách
- sémantický diferenciál - škály (nesnáším 1 - 2 - 3 - 4 - 5 miluju)
- psychodiagnostické metody - úroveň v určité oblasti (testy osobnosti)

historie vzinku

4. století přnl založení psychologie - Aristoteles - dílo Peri psyché (O duši)
do 19. století psychologie součástí filozofie
od 2. poloviny 19. století začátek moderní psychologie
- 1879 Wilhelm Wundt - 1. experimentální psychologická laboratoř

směry od konce 19. století

experimentální psychologie - Wilhelm Wundt - introspekce
behavioralismus (studium chování) - J. Watson - extrospekce
- kritika introspekce, vrozené věci neexistují
- S -> R schéma (stimul -> reakce)
psychoanalýza (hlubinná psychologie) - Sigmund Freud
- řešení otázky, zda se stačí zabývat pouze vědomím, nebo jestli ještě něco ovlivňuje lidské chování
- psychika:
  - vědomí - plně uvědomované myšlenky, zážitky, city
  - předvědomí - zapomenuté, ale stále vybavitelné myšlenky, zážitky, city
  - nevědomí - mimo uvědomování, ovlivňuje chování, plné trauma a strachu, člověk nad ním nemá kontrolu
- vrstvy osobnosti:
  - id (ono) - nevědomí, pudy
  - ego (já) - vědomí
  - superego (nadjá) - sebevědomí, morálka
- pudy:
  - mají rozhodující vliv na lidskou psychiku
  - libido - sex, eros - život, thanos - smrt
- oidipovský komplex (elektřin komplex)
  - 3. - 6. rok
  - milostná náklonnost k rodiči opačnému pohlaví
  - pocity žárlivosti k rodiči stejnému pohlaví
analytická psychologie - Gustav Jung
- osobní nevědomí - vycházení z minulých zkušeností
- kolektivní nevědomí - společné dědictví po předcích, tvořeno archetypy (předobrazy) - vznik kultur
humanistická psychologie - C. Rogers, A. Maslow
- důraz na tvořivost, vědomí, sebevědomí
- Maslow definoval hiearchii potřeb:
  1. fyziologické potřeby - jídlo, pití, močení
  2. bezpečí, jistota - helma na kolo, jistota zaměstnání
  3. sounáležitost, láska - být přijímán, milován
  4. uznání, sebeúcta - respekt, pochvala, být vážený
  5. seberealizace - volný čas, koníčky

determinace lidské psychiky

biologická (vrozená) - nervová soustava, geny, biologické potřeby, hormony
sociální - kultura, osoby, prostředí, normy
psychické jevy osobnosti: (umožňují poznávat okolní svět, mění se v průběhu života)
- psychické procesy - krátkodobé
  - poznávací (kognitivní) - čití, vnímání, představivost
  - pamětní - paměť
  - motivační - citové a volní
- psychické stavy - delší než procesy, závisí na aktivaci organismu
  - pozornost, emoce, city, nálady
- psychické vlastnosti - relativně trvalé vlastnosti
  - aktivačně-motivační - motivují a stimulují potřeby a zájmy
  - vztahově-postojové - charakter, postoje
  - výkonové - ovlivňují kvalitu a úroveň výkonu - vlohy, schopnosti
  - seberegulační - svědomí, sebeuvědomění
  - dynamické - temperament

psychické procesy poznávací

krátkodobé, slouží k zisku informací pomocí analyzátoru
analyzátor (zrakový, sluchový, …) = smyslový orgán (oko, ucho, …) + centrum v mozku
receptor = konkrétní buňka smyslového orgánu

čití

výsledek - počitek

1 informace o předmětu (barva, chuť, tvar, …)
kvalita (červená barva, výška tónu, …) a intenzita (sytost barvy, hlasitost tónu)

citlivost vůči změnám (smrad, kouř, …)

základní vlastnost analyzátoru
podnětový práh (hranice)
- dolní (absolutní) - nejnižší intenzita podnětu, která vyvolá počitek (nejslabší zvuk, …)
- horní - nevyšší intenzita, která vyvolá počitek; při dalším zvyšování může nastávat bolest
- diferenční (rozdílový) - rozdíl mezi 2 intenzitami

vnímání (percepce)

poznávání toho, co působí v daný okamžik na smyslové orgány
výsledek - vjem = spojování počitků

procesy

recepce = schopnost vnímat podněty smyslovými orgány
percepce = schopnost uvědomovat si podněty
apercepce = schopnost zapojit předchozí zkušenosti při vnímání

typy vnímání podle receptorů

typ vnímání (receptory)
zrakové (tyčinky - světlo a čípky - barvy) - analyzátor oko
čichové (v nosní sliznici) a chuťové (čípky na jazyku) - bezpečnost
sluchové (ve vnitřním uchu) - bezpečnost, řeč
pohybové (proprioreceptory ve vnitřním uchu) - poloha, pohyb, rovnováha
hmatové - kožní a pohybový analyzátor
dotekové - kožní analyzátor; bolest, teplo, chlad
prostorové - zrakový, sluchový, hmatový analyzátor

zvláštní vlastnosti vnímání

výběrovost - nevnímáme vše, pouze to co je důležité; závislé na zájmech a potřebách
zaměřenost - vnímáme pouze to, na co jsme zaměřeni (když se díváme na figuru, nevnímáme pozadí)
kontrastnost - při náhlé změně podnětů se nám intenzita podnětu zdá vyšší (po hořkém kafi si dáme slaďoučký bombónek)
adaptace - analyzátory se postupně přizpůsobují podnětům (někdo si prdne -> cítíme smrad -> postupně se smrad vytrácí)

organizace percepčního pole

zákon reverzibilní figury - výměna figury a pozadí
zákon tendence k dobrému tvaru - nedokončené formy mozek dokončuje
zákon podobnosti - podobné objekty přiřazujeme k sobě
zákon uzavřenosti - jako celek vnímáme místo, které je ohraničeno uzavřenými konturami
zákon blízkosti - jako celek vnímáme prvky blízko sebe

poruchy vnímání

nepatologické - nechorobné
- smyslový klam - ošálení smyslů vnějšími podmínkami (brčko v pití, nesprávný odhad vzdálenosti, …)
- purkyňovy paobrazy - doznívání stimulace analyzátoru; vidění barvy na bílé ploše po sledování výrazné barvy
- živá představivost - změněný stav vědomí (drogy, únava, …); předměty ožívají
- eidetismus - vytvoření živého obrazu toho, co jsme právě viděli / slyšeli; typické u malých dětí a umělců
- pareidolie - dotváření předmětů neurčitých tvarů; zvířata v mracích
- synestezie - asociace vjemů z různých analyzátorů; český jazyk je červený, dějepis je hnědý
patologické - chorobné (často díky drogám)
- iluze - zkreslené vjemy na reálném podkladě; vidíme křivý stůl, i když je rovný
- halucinace - zkreslené vjemy bez reálného podkladu; vidíme stůl, i když tam žádný není

představivost

schopnost vybavit si podnět, na který nejsme zaměřeni
výsledek: představa
- názorný obraz předmětu nebo jevu, který v daný okamžik nevnímáme
- často útržkovitá, nestálá, nejasná

dělení představ

podle analyzátorů (smyslových orgánů): zrakové, sluchové, čichové, motorické, chuťové
podle obsahu: konkrétní (moje kočka Micka), abstraktní (nějaká random kočka)
podle podnětu:
- vzpomínkové (pamětní) - znovuvybavení minulých událostí
- fantazijní - nové názorné představy, výsledek: fantazie (obrazotvornost)
  - konstrukční (tvořivá, kreativní) - vlastní představivostí tvoříme něco nového - např. skládání lega bez návodu
  - rekonstrukční - tvorba na základě slovního popisu, grafického zobrazení apod. - např. popis hrdiny v knize

vznik představ

podstata: asociace - jedna představa vyvolá druhou, tvoří řetězec
nevybavují se náhodně - pravidla a zákonitosti shrnuty do asociačních zákonů
asociační zákony:
- primární
  - zákon dotyku v prostoru a čase - spojování představ, které vznikly na stejném místě a čase
  - zákon podobnosti a kontrastu - spojování podobných a rozdílných představ - např. člověk ti někoho připomíná
- sekundární
  - zákon novosti - novější zážitky se vybavují lépe než ty starší
  - zákon častosti - lépe si vybavujeme předměty a jevy, které na nás působí často
  - zákon živosti - zážitky, které jsme si emocionálně prožili se vybavují lépe, než nudné bezvýznamné věci

typy představivosti

zrakový (vizuální) typ - malíři, sochaři, architekti
- vybavení zrakových představ, využívání obrazů a vizuálních schémat, fotografická paměť
sluchový (auditivní, akustický) typ - hudebníci, skladatelé, zpěváci
- vybavení sluchových představ, využívání řečových a hudebních projevů, smysl pro melodii
dotekově-pohybový (hapticko-motorický) typ - sportovci, tanečníci, kaskadéři
- vybavení dotekových a pohybových představ

poruchy představ

eidetismus - vytvoření živého obrazu toho, co jsme právě viděli / slyšeli; typické u malých dětí a umělců
synestezie - asociace vjemů z různých analyzátorů; český jazyk je červený, dějepis je hnědý
denní snění - “hlava v oblacích”, spontánní proud představ
- pomáhá při relaxaci, problémem se stává až když člověk utíká od reality příliš často - schizofrenie
fantastická pseudologie - vyprávění vymyšlených příběhů, jako by je skutečně člověk prožil -> začne věřit, že se tak stalo
perseverační představy (vtíravé myšlenky) - některé myšlenky mají tendenci vracet se a setrvávat ve vědomí (např. stres ze zsv testu)

spánek

přirozený psychosomatický stav, kde se snižuje psychická i tělesná aktivita; probíhají různé mentální aktivity (snění)
somnologie - nauka o spánku
fyziologická potřeba
cirkadiální cyklus - biorytmus, individuální - ve 24h: 8h spánek, 16h aktivita
největší vliv: potřeba odpočinku a melatonin (hormon spánku, uvolňuje se za tmy z epifýzy)

spánkový cyklus (90 - 120 minut, 4x - 6x za noc)

NREM - 80% spánku, tělesná regenerace, převalování, uvolňování svalů, nepamatujeme si sny
REM - 20% spánku, sny, tělo neschopno pohybu (abychom sny fyzicky neprožívali), rychlý tep
cyklus se opakuje, ale zkracuje se délka hlubokého spánku a prodlužuje se délka REM spánku

lehký spánek NREM1
střední spánek NREM2
hluboký spánek NREM3
střední spánek NREM2
lehký spánek NREM1
REM spánek

proč se nám zdají sny? (2 názory)

fyziologické hledisko - signály a vlny v mozku i ve spánku, neokortex (mozková kůra) se z nich snaží vytvořit smysluplný příběh
psychodynamické hledisko (S. Freud) - dílo Výklad Snů, sen = královská cesta do nevědomí, obsahuje nepřijatelné představy

poruchy spánku

nespavost (insomnie) - kvůli psychickému nepohodlí (stres, trauma)
náměsíčnost - mylný podnět z mozku k pohybu, kvůli mylnému propojení nervů
narkolepsie - záchvaty spánku, člověk usne kdekoliv a kdykoliv
noční můry - živé děsivé sny, známka nezralosti mozku (děti 3 - 5 let), prolíná do reality
noční děs - krát děsivý sen v NREM fázi, který nás probudí, neprolíná do reality
jet lag - přechod mezi časovými pásmy naruší biorytmus, např. cesta letadlem
spánková apnoe - dusivost ve spánku, lapání po dechu

myšlení

proces, sloužící z řešení problémů, pomáhá nám poznat předměty a jevy hlouběji, vystihnout jejich vztahy, příčiny, podstatu
nedílně spojené s řečí, vzpomínkami, představivostí, vnímáním, pamětí; úzce souvisí s inteligencí
podstata: operace s informacemi
uskutečňuje se pomocí myšlenkových operací -> pochopení vztahů, řešní problémů

formy myšlení

pojem - primární myšlenková forma, odraz objektivní skutečnosti, vystižení obecných a podstatných znaků předmětů a jevů (např. jablko)
soud - vztah mezi 2+ pojmy, vytváříme buď vlastním myšlením, nebo přebíráme od ostatních (např. okurek je zelenina, ne ovoce)
úsudek - vztah mezi 2+ soudy; premisy = soudy ze kterých vycházíme ; závěr = nový soud, ke kterému dojdeme
- induktivní - z jednotlivých případů usoudíme obecné pravidlo (např. já nemám rád školu, spolužák nemá rád školu -> nikdo nemá rád školu)
- deduktivní - z obecného pravidla usoudíme jednotlivosti (např. všichni lidé někdy umřou, já jsem člověk -> někdy umřu)

myšlenkové operace (postupy)

analýza - rozčleňování celku na jednotlivé části
syntéza - spojování jednotlivých částí do celku
dedukce - aplikace obecného poznatku na konkrétní případ
indukce - vyvozování obecného závěru z jednotlivostí
komparace (porovnávání, srovnávání) - zjišťování podobností a odlišností
generalizace (zobecňování) - vytváření nadřazených kategorií, zjišťování společných souvislostí
analogie - vyvozování nových poznatků na základě podobnosti
abstrakce - vyčlenění podstatného od nepodstatného
konkretizace - aplikace podstatných vlastností na konkrétní předmět nebo jev

druhy myšlení

z vývojového hlediska:
- praktické - praktické úkoly, malé děti, metoda pokus - omyl
- názorné - řešení úkolů pomocí názorných představ a obrazů
- abstraktní - teoretické úkoly, práce s pojmy a symboly
z hlediska řešení problémů:
- divergentní (rozbíhavé) - vede k několika možným řešením
- konvergentní (sbíhavé) - vede k 1 řešení
- reproduktivní - opakování známého postupu
- produktivní - vymýšlení vlastního postupu

poruchy myšlení

bradypsychismus - celkové zpomalení myšlení, deprese, mentální postižení
tachypsychismus - zrychlené myšlení, řeč nestíhá (nedokončování slov), intoxikace, krajní vztah: myšlenkový trysk
zabíhavé myšlení - neudržení hlavního myšlenkového toku, stálé odbočování k jiným
ulpívavé myšlení - ulpění na jednom nebo více tématech, perseverační představy
slovní salát - nesouvislý slovní projev, intoxikace
obsedantní myšlení - rys nutkavosti, nadvláda 1 nepotlačitelné myšlenky, člověk si je vědom, že to dělá - má nadhled
- obsese (myšlenka) a kompulze (činnost) = obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)
bludy - mylné přesvědčení, chorobný stav, přesvědčení o pravdivosti úsudků, bez nadhledu (např. mimozemštani mě pozorují)

řeč

nástroj myšlení a prostředek dorozumívání, slouží k výměně informací a zkušeností
řeč - obsah a forma vs. jazyk - nástroj řeči, systém symbolů a slov

druhy řeči

vnitřní (intrapersonální) - člověk sám se sebou, pomáhá nám myslet, stručná
vnější (interpersonální) - mezi lidmi, vyjádření myšlenek a názorů navenek
- verbální - mluvená, psaná
- neverbální - gestikulace