Přeskočit na obsah
- polis (obec, stát) + logos (věda)
- politologie vs politika
- politologie = věda, teorie
- politika = činnost; politologie v praxi
- původně součást filozofie
- 1857 založena na Kolumbijské univerzitě první samostatná katedra -> politologie jako vlastní věda
- zkoumá:
- chování veřejnosti ve vztahu k politice
- politické strany a ideologie
- fungování státu a politických stran
- analýza politických ideologií (např. komunismus)
- směry dle předmětu zkoumání:
- normativní
- stanovuje a nastavuje pravidla, jak by měla společnost ve vztahu k politice fungovat
- deskriptivní (popisná)
- popisuje skutečný stav jak to funguje
- predikativní
- předvídá budoucí vývoj společnosti a zkoumá jeho následky
- obecná politologie - zkoumá historický vývoj, vztah k jiným vědám (např. psychologie)
- politická teorie - zkoumá teorie současné i minulé
- srovnávací politologie - srovnává politické systémy a formy států
- politické instituce - dělba moci ve státu, ústava, státní správa
- mezinárodní vztahy - zkoumá vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi a právem
- první městské státy (polis)
- Sofisté (5. století přnl) - skupina mudrců co poučovali ostatní o tom, že umět argumentovat je důležité
- člověk v čele musí umět argumentovat
- jako první se zabývali správou a chodem obce
- Sokrates
- zdůrazňoval vědomosti pro účast v politice
- v čele má stát filozof
- odmítal demokracii
- Platón - Sokratův žák
- spis Ústava = představa ideálního státu = monarchie nebo aristokracie
- vrstvy společnosti jsou striktně odděleny
- správci
- strážci
- řemeslníci, zemědělci, dělníci, …
- vědění nadřazoval nad zákony
- Aristoteles - Platónův žák
- odmítl Platónův ideální stát
- stát založený na ústavě a zákonech
- rozhodovat se má v zájmu všech občanů
- člověk je zoon politikon (živočich společenský) a nemůže naplnit svůj život mimo obec
- dílo Politika - roztřídil státy podle jejich ústav (~ 157 ústav) na správné a špatné
- správné nemyslí jen na sebe, ale na blaho všech občanů
- špatné jsou ke prospěchu pouze vládnoucí složce
- nejlepší až nejhorší:
- 👍 monarchie - vláda jednotlivce ve prospěch všech
- 👍 aristokracie - vláda skupiny ve prospěch všech
- 👍 politeia - vláda všech svobodných občanů
- 👎 demokracie - vláda davu
- 👎 oligarchie - vláda bohaté skupiny ve svůj prospěch
- 👎 tyranie - vláda samozvaného vůdce ve svůj prospěch
- vše je ovlivněno náboženstvím
- Sv. Augustin (Augustinus Aurelius)
- všechno je pod božím zákonem
- dílo O obci boží
- božská obec - perfektní
- pozemská obec - symbol zla
- Tomáš Akvinský
- navázal na Aristotela, ale přidal náboženství
- lidské zákony jsou v pohodě, ale nesmějí být v rozporu se zákonem božím
- začíná se opouštět od náboženství -> člověk, věda, myšlení
- Niccolo Machiavelli
- dílo Vladař
- návod pro vladaře jak vládnout
- je důležité využít všechny prostředky k dosáhnutí cíle - např. lsti, násilí, zrady
- základ státu = vojsko + zákony
- Mussolini vytrhl koncepty z díla Vladař, ale špatně ho pochopil
- představitelé utopie:
- Thomas Moore
- dílo Utopie - představa ideální, ale neexistující, společnosti, která je založená na toleranci, pacifismu a rovnosti občanů
- Thommaso Campanella
- dílo Sluneční stát - obraz ideální společnosti
- Francis Bacon
- dílo Nová Atlantida - hospodářsky soběstačný ostrov řízený vědci
- Thomas Hobbes
- dílo Leviathan - mýtická příšeral znázorňující chaos ve společnosti
- člověk je sobec, to může způsobit válku všech proti všem
- tomu lze zabránit společnou dohodou o vytvoření státu -> bezpečí pro všechny
- vláda má být absolutistická
- John Locke - anglický filozof a politolog
- tabula rasa - mysl je nepopsaná tabule, která se mění vzděláním a výchovou
- rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou
- Charles Montesquieu
- dílo Duch zákonů - navazuje na Locka, k zákonodárné a výkonné moci přidal moc soudní
- tyto 3 moci se mají kontrolovat a omezovat - princip brzd a rovnováh
- Karl Marx - německý filozof, politolog, ekonom
- dílo Kapitál
- rozdělil společnost na 2 třídy:
- buržoazie - vlastní výrobní prostředky
- proletariát - pracuje pro buržoazii -> neustálý třídní boj kvůli nerovnosti
- usiloval o beztřídní komunistickou společnost, kde vše bude všech (žádné osobní vlastnictví)
- sdružení obyvatel na určitém území do politického právního celku
- ze slova status (stabilní, neměnné)
- obyvatelstvo
- území, hranice (teritorium) - pevnina, vody, vzdušný prostor
- státní moc - vláda, ústava, úřední jazyk, státní symboly
- ozbrojená moc - armáda, policie
- suverenita (svrchovanost) - stát o sobě rozhoduje sám
- smluvní (konsensuální) - nejčastější; lidé vzdají část své suverenity ve prospěch státu, a stát jim na oplátku poskytne ochranu
- teologická (náboženská) - tvůrcem státu je bůh, panovník je jeho zástupcem, zákony diktují život a nemění se; např. muslimské státy
- patriarchální - stát z rodiny, panovník vládne státu jako muž rodině, stát založí ze své vlastní vůle, dědičnost z otce na syna; např. kmeny, svazy
- mocenská (násilí) - panovník si podřídí lidi pod sebe, silnější skupina si podřídí slabší, nerovnost
- vnitřní:
- bezpečnostní - zajištění bezpečnosti uvnitř státu; policie, hasiči
- zákonodárná - vytváření pravidel pro všechny, dohlížení a trestání
- sociální - minimální mzda, stará se o potřebné občany, sociální dávky
- kulturní - školství, ochrana a rozvoj kulturního dědictví a vědy
- vnější:
- obranná - armáda, NATO
- diplomatická - zajišťuje vztahy mezi ostatními státy, EU, OSN
- hospodářská - mezinárodní obchod, eurozóna
- jediná soustava nejvyšších státních orgánů - 1 zákonodárná, 1 výkonná, 1 soudní
- většinou členěný na celky s určitou mírou autonomie (kraje, okresy)
- např. ČR
- svazek několika států
- orgány na 2 úrovních: federální za celý stát a v jednotlivých částech
- části se nazývají různě: státy, spolkové země, kantony, provincie
- části ale mají jednu společnou ústavu
- např. USA, Japonsko, Německo, Rusko
- sdružení států na základě společných zájmů pomocí mezinárodní smlouvy
- společné orgány jsou např. obrana, obchod, politika
- většinu si státy zajištují samy
- např. EU, dříve Švýcarsko
- autos (sám) + kratos (vláda) = samovláda
- monokracie - moc v rukou jednotlivce
- absolutismus (absolutní monarchie) - ústřední postavou je panovník, rozhodují hlavně zákony, dědičná moc, hlavně 17. století
- despocie - neomezená vláda jednoho člověka, který nepřiznává svým poddaným žádná práva; vláda spíše na základě vlastní vůle, než na zákonech; moc není dědičná
- diktatura - autoritativní forma vláda, neomezená moc; moc není dědičná; např. Hitler, Mussolini, Stalin
- oligarchie - moc v rukou skupiny
- plutokracie - vláda nejbohatších
- technokracie - vláda řídících pracovníků (odborníků)
- aristokracie - vláda urozených šlechticů
- demos (lid) + kratos (vláda) = vláda lidu
- lidé jsou zdrojem státní moci a účastní se politického rozhodování
- Sokrates ji kritizoval - dav je většinou nevzdělaný
- principy:
- občanské svobody - právo volit a být voleni, svoboda slova a tisku, demonstrace, cestování, podnikání, osobní vlastnictví, …
- suverenita lidu - lidé se rozhodují jak to ve státě bude vypadat, lid je zdroj státní moci
- pluralita politických stran - více stran ze kterých si můžou lidé vybrat
- rozdělení státní moci - zákonodárná, výkonná, soudní; systém brzd a protivah
- právní stát - lidé se vzdají určité části svojí suverenity a budou dodržvat zákony
- socioekonomické zabezpečení - stát se postará o stařé, nemocné, děti, důchodce, …
- přímá
- v dnešní době neuskutečnitelná kvůli počtu lidí, přetrvává ale její forma - referendum
- lid vykonává moc přímo
- Antika
- nepřímá (zastupitelská)
- lid volí zástupce, kteří za ně rozhodují
- lid vykonává moc prostřednictvím jejich zástupců
- Cicero: res (věc) + publica (veřejná)
- v čele prezident - volen na omezené období přímo, či nepřímo
- prezidentská (USA)
- prezident je současně hlava státu i vlády
- vláda je oddělená od parlamentu
- poloprezidentská (Francie)
- prezident je volen přímo a má rozsáhlé pravomoce
- vláda je zodpovědná parlamentu, v čele vlády premiér
- parlamentní (ČR)
- prezident je volen přímo a má především reprezentativní funkci
- vláda je zodpovědná parlamentu, v čele vlády premiér
- monos (jeden) + archie (vláda) = vláda jednotlivce
- v čele monarcha
- titul: král, sultán, císař, car, císař, …
- vláda je dědičná a doživotní
- může kdykoliv odstoupit z funkce (abdikace)
- absolutní (Saudská Arábie) - panovník má neomezenou a absolutní moc
- konstituční (UK) - panovník je omezen ústavou (konstitucí)
- parlamentní (Norsko) - panovník má reprezentativní funkci, výkonnou moc má vláda
- principy voleb:
- rovné - každý volič má 1 hlas, každý hlas má stejnou váhu
- přímé - občan volí osobně
- tajné - pro úpravu volebních lístků se musí volič odebrat do míst k tomu určených
- všeobecné - právo volit má občan starší 18 let
- senátor nemůže být současně prezidentem
- mandát poslance zaniká kromě všeho uplnymutím volebního období
- senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu senátu
- poslanec, který je členem vlády, nemůže být zároveň předsedou poslanecké sněmovny
- schůze komor jsou veřejné
- k přijetí usnesení poslanecké sněmovny nebo senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů
- k přijetí usnesení vyslání ozbrojených sil mimo ČR je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů
- k přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů
- imunita = osvobození od trestního stíhání
- demise = odstoupení z funkce před koncem volebního období
- mandát = oprávnění k výkonu funkce
- 200 poslanců - občané ČR od 21 let, voleni na 4 roky podle zásady demokratického hlasování pomocí poměrného volebního systému = volíme konkrétní strany, každá strana získá procento křesel takové, jako kolik procent získalo při volbách (musí ale získat minimálně 5 %)
- vypracovává a schvaluje zákony (nadpoloviční většina přítomných poslanců)
- může přehlasovat veto senátu i prezidenta (nadpoloviční většina všech poslanců)
- vyjadřuje důvěru vládě (interpelace = dotaz poslance na konkrétního člena vlády)
- volí členy Nejvyššího Kontrolního Úřadu (NKÚ) a veřejného ochránce práv (ombudsman)
- může být rozpuštěna prezidentem -> funkci dočasně zastává senát
- 81 senátorů - občané ČR od 40 let, voleni na 6 let (každé 2 roky se volí třetina senátorů ve třetině (27) volebních obvodů, každý obvod tedy volí jednou za 6 let) podle zásady demokratického hlasování pomocí většinového volebního systému = volíme konkrétní kandidáty, pokud má v prvním kole jeden z kandidátů nadpoloviční počet hlasů, rovnou se stává senátorem, jinak postupují nejúspěšnější dva do druhého kola
- pojistka kvality zákonů z poslanecké sněmovny - princip brzd a rovnováh
- zákonodárná iniciativa - předkládá návrhy zákonů
- předseda senátu vyhlašuje prezidentské volby
- vyslovuje souhlas se jmenováním ústavních soudců
- se souhlasem poslanecké sněmovny může podat žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu
- nemůže být rozpuštěn prezidentem
- premiér (předseda vlády) + místopředsedové a ministři
- k přijetí usnesení je potřeba nadpoloviční většina všech členů
- musí požádat o vyslovení důvěry poslaneckou sněmovnou a je jí zodpovědná
- občan ČR od 40 let, volen na 5 let (max ale 2x po sobě, tj. max 10 let v kuse) přímou volbou v referendu pomocí většinového volebního systému
- návrh na prezidenta může podat:
- osoba starší 18 let když sežene 50 000 podpisů
- 10 senátorů
- 20 poslanců
- suverenní pravomoci - nepodřebuje spolupodpis, rozhodne sám
- právo veta -> zákon se vrací do poslanecké sněmovnny
- jmenuje vládu
- může odvolat vládu když vláda podá demisi, nebo nezíská důvěru
- může rozpustit poslaneckou sněmovnu
- kotrasignační pravomoci - potřebuje spolupodpis premiéra
- zastupování státu v zahraničí
- výkon funkce velitele ozbrojených sil
- udělování státních vyznamenání a amnestií
- 15 soudců, jmenování prezidentem na 10 let
- kontroluje a chrání Ústavu a občanská a lidská práva
- rozhoduje o žalobě na prezidenta republiky
- soudci jmenování prezidentem bez časového omezení
- Nejvyšší soud (Brno)
- Nejvyšší správní soud (Brno)
- 2 vrchní soudy (Praha + Olomouc)
- 8 krajských soudů
- 86 okresních soudů - občanskoprávní, rodinné, pracovní a obchodní vztahy
- dobrovolná sdružení se stejnými politickými názory a cíly
- primární cíl strany: dostat se k moci a prosadit svoje cíle
- funkce stran:
- zprostředkovatelská - obousměrný most mezi vládou a běžnými lidmi
- integrační - sdružování lidí se stejným názorem a myšlením
- socializační - socializace svých členů
- mobilizační - mobilizace (uvedení do aktivity) občanů, vzbuzení zájmu
- náborová - nabírání nových mladých členů
- ústavní - sestavují vládu
- dělení:
- pravicové strany - důraz na lidskou svobodu, svobodné podnikání, mechanismus trhu a individualitu; TOP09, ODS
- levicové strany - důraz na rovnost výsledku, stát se má starat o lidi i ekonomiku; komunisté
- strany středu - kompromis
- dělení podle šířky spektra:
- strany ideologicky úzké - úzké odvětví, specifické skupiny voličů; Zelení, KSČM, katolické strany
- catch-all strany - populismus, aktuální témata, široké spektrum; ANO, ODS
- soustava teorií, myšlenek a názorů vyjadřující zásadní postoje a cíle určité sociální skupiny
- libertas, liberty = svoboda
- vznik v 17. století (osvícenství) v Anglii - John Locke a Thomas Hobbes
- nejvyšší hodnotou je svoboda - především svobodu jedince má stát chránit a neomezovat
- laissez faire = nechat plynout volný a otevřený mechanismus trhu
- stát nemá zasahovat do hospodářství
- svoboda ekonomiky a hospodářství
- podpora soukromého vlastnictví a podnikání
- Piráti, Svobodní
- conservare = zachovat
- vznik v 18. století v Anglii jako reakce na liberalismus - Edmund Burke
- zachování tradičních hodnot - rodina, silný stát, autorita, ochrana
- stát se má starat a zasahovat do života lidí a společnosti
- odpor proti novinkám, revoluci, chaosu
- TOP 09, KDU-ČSL
- socialis = společenský
- vznik na přelomu 18. a 19. století jako reakce na modernizaci a průmyslovou revoluci
- snaha o zlepšení podmínek dělnické třídy
- bolševismus (později stalinismus) = sovětský socialismus
- rovnost, bratrství, sociální spravedlnost, podřízení jedince společnosti
- odmítání konkurence a osobního vlastnictví (-> monopol)
- SOCDEM
- communis = společný
- revoluční socialismus, myšlenka revoluce - Karl Marx a Friedrich Engels - dílo Komunistický manifest
- sjednocení společnosti, bez tříd (které označil ve stávající společnosti jako buržoazii a proletariát)
- naprostá rovnost, společné vlastnictví
- nástroj změny: proletářská revoluce - moc dostane do rukou proletariát
- Čína, Severní Korea
- fascio = sjednocení
- základem jsou silná protidemokratická východiska
- nejdůležitější je stát a ostatní se musí podřídit
- 3 hesla: jednota, autorita, povinnost
- 2 formy:
- fašismus - vznik ve 20. letech 20. století v Itálii; Mussolini
- nacismus - vznik v Německu; rasismus, antisemitismus, čistota árijské rasy; Hitler
- v řadě zemí včetně ČR je fašistická propaganda postavena mimo zákon
- natio = národ
- základní hodnota je národ
- každý národ by si měl politicky vládnout sám
- šovinismus = extrémní nacionalismus, nadřazenost vlastního národa nad ostatními
- vlastenectví je chápáno jako láska k národu, ale uvědomování si chyb a snaha zlepšení konkrétní situace, kdežto nacionalismus je až slepá a bezvýhradná náklonnost k vlastnímu národu, bez ohledu na realitu
- femina = žena
- problém: současná patriarchální společnost
- cíl: dosáhnout rovnosti mezi pohlavími
- boj za ženská práva
- an-arché = bezvládí
- odmítání hierarchie, nadvlády, centralizace
- nahrazení státní moci dobrovolnými organizačními strukturami
- lidé jsou schopni žít bez vnucených zákonů
- environment = životní prostředí
- obnova, zachování a zlepšení životního prostředí