sociologie

sociologie

• societas (společnost) + logos (věda) = věda o společnosti
• hledá příčiny jevů v sociální realitě, nikoli v jedincích
• zkoumá:
  • společnost (struktury, hodnoty, normy, pravidla)
  • začleňování jedince do společnosti (socializace)
• kritická věda - ověřování dat, objektivita
  • statistická analýza dat - data od velkého počtu lidí
  • závěry jsou ale pouze pravděpodobné, ne však kauzální a mají omezenou platnost
    • kauzalita = příčinnost (např. když teplota klesne pod nulu, tak voda zmrzne)
    • omezená platnost = závislost na čase a místě (např. výzkum v USA nemusí platit pro ČR)
• multiparadigmatická věda - velké množství pohledů (např. psychologie, filozofie, statistika, …)

problémy

• sociální (týká se celé společnosti)
  • společnost považuje za problém něco, co v ní nefunguje
  • např. nezaměstnanost, chudoba
• sociologické (týká se sociologie jako vědy)
  • sociologové výzkumy řeší proč něco funguje zrovna takhle
  • nezabývá se pouhým problémem (např. zločinem), ale samotnou podstatou (např. proč lidi vlastně porušují zákon)

metody výzkumu

• kvantitativní (např. dotazník) - hodně respondentů, málo informací
• kvalitativní (např. rozhovor) - málo respondentů, hodně informací; výsledkem hypotézy

zaměření

• mikrosociologie - malé sociální skupiny (např. třída), začleňování jedince do společnosti
• makrosociologie - velké sociální skupiny (např. národ)

vznik

• lidé chtěli zjistit, jak funguje společnost
• jako samostatná disciplína na začátku 19. století:
  • největší vliv: náboženství nahrazeno vědou v procesu poznávání
  • velká francouzská revoluce, průmyslová revoluce
• zakladatel: August Comte
  • představitel pozitivismu - věda musí vycházet ze skutečnosti
  • dílo Kurz pozitivní filozofie - 3 stádia vývoje společnosti:
    • teologické / mýtické - hledání odpovědí ve víře, nereálné myšlenky
    • metafyzické - víra nahrazena vědou
    • pozitivní / vědecké - reálné jevy a fakta

Herbert Spencer

• Darwinova teorie - zdokonalení společnosti
• Organistická teorie - společnost je organismus
  • změna jedné části ovlivní celek
  • nemělo by se do ní zasahovat
  • problémy se vyřeší samy

Emile Durkheim

• v tradiční společnosti málo rozvinutá dělba práce, v moderní společnosti velmi rozvinutá
• teorie sociální solidarity - základní podmínka pro fungování společnosti
  • mechanická solidarita - společnost stojí na společných tradicích a zažitých zvycích (např. víra, panovník)
  • organická solidarita - společnost drží pohromadě díky dělbě práce, lidé se vzájemně potřebují kvůli tomu, co dělají
• jako první se zabýval sebevraždami v kontextu sociologie - za sebevraždu může společnost
• pojem anomie (nomos = řád) = stav společnosti, kdy přestávají platit jasně formulované hodnoty a normy

Max Weber

• sociální jednání - můžeme vysvětlit, když pochopíme jeho smysl
  • sociologie se má zabýat smyslem jednání, aby pochopila realitu
• typy autorit:
  • tradiční - tradice a neměnné zvyky
  • charismatická - mimořádné schopnosti člověka
  • legální - zákony
• vliv náboženství na chování lidí a ekonomiku:
  • západ - protestanství - pracovitost, lenost je hřích
  • východ - lidé nelpí na majetku

poválečné teorie

• konsensuální - lidé se dobrovolně zavazují, že budou dodržovat pravidla
• konfliktu - zakladatel Karl Marx, společnost je rozdělená kvůli protikladům
• interpretativní - lidé jednají na základě subjektivně důležitých věcí

socializace

• proces postupného začleňování do společnosti
  • osvojování kulturních hodnot a norem
  • tvorba názorů a postojů
  • utváření identity
• probíhá celý život
  • nejintenzivnější v pubertě
  • později resocializace - změna prostředí (přestěhování, změna práce, propuštění z vězení), přijetí nových forem a hodnot

úspěšnost socializace

• úspěšná - člověk je součástí společnosti, dokáže hrát sociální role, a adekvátně reagovat
• neúspěšná - člověk nedokáže respektovat společenské normy a neumí se chovat ve společnosti - např. vlčí děti Amala a Kamala

zprostředkovatelé socializace

• rodina - nejvýznamnější, pomáhá a vede, udává kulturní zvyklosti
• vrstevnická skupina - v průběhu dospívání vliv vrstevníků roste a konkuruje rodině
  • člověk při začleňování do kolektivu buď přijme jeho hodnoty (skupinová konformita) nebo nepřijme (skupinová nonkonformita)
• masmédia - sociální sítě, noviny, televize - většinou pouze jednosměrné

sociální skupina

• soubor 2 nebo více osob se společným cílem, ideologií, normami, a sankcemi
• znaky:
  • interakce - vztahy mezi lidmi
  • komunikace - přímá nebo nepřímá
  • organizace - struktura, ne každý je vůdce
• význam skupin pro člověka:
  • uspokojení sociálních potřeb
  • formativní vliv - přetváření rysů osobnosti
  • motivace - ovilvňuje individuální výkonnost
  • pozitivní i negativní vliv
  • zprostředkování makroprostředí (okolní svět) - interpretace různých názorů

dělení podle stability

• primární (rodina, vrstevnická skupina) - silné, přímé, důvěrné sociální vztahy (až intimní atmosféra), přímý kontakt face-to-face, dlouhodobé trvání, stěžejní role
• sekundární (pracovní kolektiv) - formální, lidé se neznají důvěrně, vznik v důsledku určitého zájmu (např. společná činnost)
  • zakládány buď dobrovolně (např. sportovní týmy) nebo nedobrovolně (např. vězení)

dělení podle funkce

• formální (firma, škola, oddíl) - jasně definovaná hierarchie; práva a povinnosti; systém sankcí; vznik z vnějšího podnětu; utvářeny s konkrétním cílem
• neformální (rodina) - nemají jasně definovanou hierarchie; vztahy velmi osobní až emocionální; vznik samovolně; bez pevných vnitřních pravidel; neregulovány

dělení podle velikosti

• malé (třída) - do 40 osob, členové se znají a udržují spolu kontakt
• velké (škola) - 40+ osob, neosobní vztahy, zprostředkovaný kontakt, tvoří se v nich malé sociální skupiny

dělení podle členství

• členská (ingroup) - patřím do skupiny a jsem jejím členem
• referenční (outgroup) - nejsem členem, ale chtěl bych tam patřit

modely spolupráce

• hierarchický - pyramidová struktura; šéf, podřízení, nadřízení
• synergický - spolupracuje každý s kažýdm, není jeden šéf

sociální struktura

• souhrn sociálních pozic a rolí

sociální role

• soubor očekávaného chování, odráží postavení člověka ve společnosti; člověk hraje souběžně několik rolí (student, kamarád, vnuk)
• dlouhodobá (syn, otec) nebo krátkodobá (student, zákazník)
• formální (student, šéf) nebo neformální (kamarád, přítel)
• nucená (vězeň, syn) nebo dobrovolná (kroužek)
• odstup od role = člověk roli vnitřně nepřijme, ale pořád ji musí hrát navenek
• konflikt rolí = očekávané chování jedné role je v protikladu s rolí druhou; např. učitel učí svoje dětí

sociální pozice (status)

• místo ve skupině, hodnota postavení, které člověk zaujímá ve společnosti; svázaná s výkonem určité role (bez role nemůže být pozice a naopak), souvisí s ní práva a povinnosti
• vrozená (muž, syn) - rodinné pozice, pohlaví
• připsaná (královské dítě) - získané bez úsilí
• získaná (právník, lékař) - výsledek vlastního úsilí

sociální role ve skupině

• vůdci - nejvyšší pozice, rozhodoují a odměňují; charisma, řečník, přirozená autorita, extrovert, průbojnost
• pomocníci - aktivní členové, dodávají odvahu a motivují, pomáhají, hnací motor skupiny, přitažliví pro mnohé
• podřízení - závislý na vůdci a pomocnících, akceptovaní skupinou, přitažliví jen pro některé
• pasivní členové - přizpůsobiví, vezou se
• periferní - mimostojící, obětní beránci

sociální konformita a poslušnost

• Milgramův experiment - studie poslušnosti vůči autoritě, účastníci trestali fiktivní jednotlivce elektrickými šoky v souladu s pokyny autority
• Milgram vyvodil, že lidé mají tendenci se podřídit autoritě i přes vlastní morální hodnoty
• konformita = přizpůsobení svého chování a názoru podle skupiny
• experiment Solomona Asche - lidé se přizpůsobí názoru skupiny, i když je to hloupost

sociální kontrola

• konfrontace chování člověka / skupiny se sdílenými kulturními hodnotami a normami
• působí na stabilitu a konformitu společnosti
• takový dozor / obranný systém, který určuje “co je za hranou”
• průběžná (probíhá neustále) a neuvědomovaná
• vnější (kontrola ze strany druhých) nebo vnitřní (sebekontrola)
• udržuje ji ve společnosti systém sankcí:
  • pozitivní - ocenění za dodržování hodnot - úsměv, poděkování, …
  • negativní - trest za porušení hodnot - zamračení, nebavení se, vězení, …

teorie davu

• dav není skupina, ale agregát
• vzniká náhodně, nebývá pozitivní
• Gustav Le Bon
  • znaky davového chování:
    • potlačení až ztráta individuality
    • potlačení racionality, převaha pudů a emocí
    • ztráta morální odpovědnosti a zábran
    • velké davové sebevědomí
    • hesla, skandování
    • snižování inteligence
  • typy davů:
    • heterogenní - lidé se sejdou náhodně
    • homogenní - lidé se schází opakovaně
• Roger Brown - typy davů:
  • aktivní - vykonává činnost
    • únikový - panika; vznik v nebezpečí
    • útočný - lynčování; vznik např. při stávce
    • expresivní - nespokojenost, demonstrace; vyjadřuje emoce a názory
    • získávací - špatná ekonomika; např. nákupní horečka
  • pasivní - jen čumí; např. publikum, nebo přihlížející u dopravní nehody

sociální deviace

• = sociální patologie = sociální abnormalita = odchylka od společenských forem a hodnot
• deviantní chování = odlišuje se a porušuje normy
• deviatní chování v jedné kultuře nemusí být deviantní v kultuře druhé

příklady sociální deviace

• bezdomovectví
• závislosti:
  • na internetu a dalších komunikačních médiích
  • patologické hráčství
  • na psychoaktivních látkách a alkoholu
  • workoholismus -> syndrom vyhoření
  • na ideologiích - náboženské sekty
• promiskuita - časté střídání sexuálních partnerů
• prostituce
• syndrom CAN
• sebevraždy
• sebepoškozování

komunikace

• communicare = společně sdílet
• proces, při kterém dochází k výměně informací
• typ sociální interakce
  • sociální interakce = vzájemné působení jedinců

komunikační proces

• kdo říká
• co říká
• jakým kanálem
• komu říká
• proč, s jakým účinkem

komunikační model

• komunikátor = původce informace, ten který sděluje
  • musí informace vhodně formulovat
  • předává komuniké = informace
• komunikant
  • přijímá informace a zpracovává je
  • vrací zpětnou vazbu, která je kontrolou, jestli byly informace správně pochopeny
• komunikační kanál - způsob přenosu
  • zvuky, pohledy
• komunikační šum - cokoliv, co negativně ovlivňuje konverzaci
  • zvuky, hluk, vady na straně posluchače, předsudky

efektivita komunikace

• aby byla efektivní, musí být obousměrná (sdělovat i naslouchat)
• komunikant musí informacím rozumět

nedostatky v komunikaci

• komunikátor:
  • vady řeči
  • nepustí druhého ke slovu
  • zahlcení informacemi
  • nepřesné vyjadřování
• komunikant:
  • nepozornost
  • nesoustředěnost na podstatu (nezachytí gró)
  • sluchové vady
  • skákání do řeči

typy komunikace podle směru

1. jednosměrná - monolog
2. vícesměrná - dialog, diskuze, debata

typy komunikace podle počtu účastníků

1. intrapersonální - vnitřní komunikace
   • mluvení pro sebe, sebereflexe, uspořádání myšlenek
2. interpersonání - vzájemná komunikace mezi 2+ lidmi
3. masmédia - internet, TV, noviny
   • jednosměrná (bez zpětné vazby)
   • často fake news (např. deepfake)

typy komunikace podle prostředků

1. verbální
   1. slovní - mluvená (zvuková), nebo psaná (grafická)
   2. paralingvistika - charakteristiky řeči, které nelze písemně zaznamenat
      • zabarvení hlasu, rychlost projevu, dynamika, pauzy, pomlky
2. neverbální
   • až 80 % komunikace
   • řeč těla - body language
   1. mimika - pohyby obličeje, oči
      • 6 základních emocí: hněv, štěstí, překvapení, znechucení, smutek, strach
   2. gestika - gesta, jiná v každé kultuře
   3. haptika - doteky
      • podání ruky, poplácání po rameni, polibky
   4. proxemika
      • sdělování přiblížením / oddálením
      • 4 zóny:
        1. intimní (do 50 cm) - nejbližší rodina
        2. osobní (na dosah ruky) - přátelé
        3. sociální (společenská) (do 3 m) - na úřadě, při jednání
        4. veřejná (3+ m) - cizí lidé na zastávce
      • proxemický tanec - když se setkají lidé s rozdílnými velikostmi osobních zón, tak se jeden neustále přibližuje a druhý naopak couvá
   5. posturologie - řeč fyzických postojů, držení těla

konflikt

• conflictus = srážka
• střet 2+ navzájem se vylučujících názorů, postojů, …

pozitivní stránky konfliktu

• přináší nové pohledy na věc
• nutí nás argumentovat - podpora tvořivého myšlení
• schopnost tvořit kompromisy - podpora adaptability (přizpůsobivosti)
• mezilidské (interpersonální) vztahy
• rozvoj komunikace
• uvolnění emocí a napětí po vyřešení

vznik konfliktu

• probíhá ve 3 rovinách:

  1. věcná - obsah, který chci řešit; cíl, kterého chci dosáhnout
  2. emocionální (vztahová) - emoce a vztahy k lidem, se kterými jsme v konfliktu
  3. hodnotová - základní postoje a názory lidí v konfliktu

• všechny 3 roviny se promítají do každého konfliktu

• roviny od sebe nelze oddělit, jedna ale může převažovat

příčiny konfliktu

• střet věcných zájmů - materiální a finanční hodnoty
• rozdílné životní cíle a normy chování
• způsob komunikace
• neuspokojení potřeb

typy konfliktů podle počtu účastníků

1. intrapersonální - konflikt sám se sebou “co bych měl a co bych chtěl”
   • apetence = chuť
   • averze = odpor
   1. apetence x apetence - nejjednodušší typ, oboje chci, ale můžu mít jen jedno
      • dám si dneska pizzu, nebo kebab
   2. apetence x averze - touha po něčem, čeho se bojím
      • chci si pohladit psa, ale bojím se ho
   3. averze x averze - nejtěžší typ, nechci ani jedno; snaha hledat třetí možnost
      • bolí mě zub, ale bojím se zubaře
2. interpersonální - konflikt 2+ osob
3. intraskupinové - konflikt uvnitř skupiny
4. interskupinové - konflikt mezi skupinami

kultura

• vše, co vytvořil člověk
• souhrn duchovních i materiálních hodnot vytvořených lidstvem
• slouží k uspokojení potřeb a umožňuje přežití ve společnosti
• složky kultury se navzájem prolínají a doplňují
  1. duchovní kultura
     • uspokojuje vnitřní potřeby a seberealizaci (vrch Maslowy pyramidy)
     • umění, věda, vzdělávání, náboženství
  2. materiální kultura
     • uspokojuje potřeby denní spotřeby (spodek Maslowy pyramidy)
     • oděv, pracovní potřeby
• etnocentrismus
  • myšlenka, že moje kultura je jediná správná
  • vyhrocená forma - rasismus, nacismus
• kulturní relativismus
  • myšlenka, že všechny kultury jsou rovnocenné a každý má právo vyznávat svoji

sociální instituce

• kultura vytváří sociální instituce
  • návod, jak něco dělat určitým způsobem (např. jak pozdravit)
  • ustanovený způsob řešení problému přežití
  • institucionalizace - proces při kerém se náhle chování stává institucí (škola) - instituce vzniká na základě potřeby
• vlastnosti sociální instituce:
  • nezávislé na jedinci
  • uspořádání sociálních vztahů
  • vedení jedince ke správnému chování
  • přijímány a přebírány ve výchově (procesu socializace)

typy sociální instituce

1. obvyklé chování
   1. zvyky a obyčeje - pozdravy, stolování
   2. rituály - pohřeb, svatba, promoce
   3. tradice - Vánoce, Velikonoce
2. požadované chování
   1. hodnoty - vrchol, kterého chceme dosáhnout; své chování tomuto cílu přizpůsobujeme
   2. normy - pravidla a chování, které od tebe společnost vyžaduje
   3. ideály - osobnostní vzory; k němu směřuju, většinou konkrétní osoba

sociální organizace

• sociální skupina, která je záměrně vytvořena k dosažení specifických cílů
• je podmnožinou sociální instituce
  • instituce - škola, bankovnictví
  • organizace - GFPVM, ČSOB

charakteristika sociální organizace

• základní: má hiearchickou organizační strukturu
  • rozdělení rolí a moci
• soubor pravidel a regulativů
  • např. školní inspekce - kontroluje pravidla
• často má “vlastní image” - logo, webové stránky, tiskový mluvčí
  • vlastní způsob komunikace (firemní kultura) - např. způsob oblékání (dress code), chození na oběd

typy formálních organizací

1. dobrovolné - lidé do ní vstupují a vystupují z vlastní vůle; např. kroužky
2. donucovací - člověk se stává členem ať chce nebo nechce; např. vězení, psychiatrická léčebna, armáda
3. utilitární - vstup dobrovolný, ale členství nese povinnosti a závazky, člověk z ní má užitek; např. škola
   • utilita = užitek

byrokracie

• byrokracie = vláda předpisů, norem a pravidel
• vznikla kvůli usnadnění, ale ve výsledku to je často naopak
• “trénovaná neschopnost” - úředníci jsou vyškolení k dodržování předpisů; neumí jednat flexibilně
• z prostředků se stávají cíle - cílem se stává administravita, a to je špatně
  • např. známkování má být prostředek, ne cíl
• Cyril Parkinson - kritik byrokracie

sociální stratifikace

• rozvrstvení společnosti (strata = vrstva)
• základní znak každé lidské společnosti
• heiarchické uspořádání

základní typy podle historického vývoje

otroctví

• extrémní forma nerovnosti - jeden člověk je majetkem někoho jiného
• 16. - 19. století; v dnešní době obchod s bílým masem
• v různých společnostech měly různá práva, někde např. právo na vzdělání, na sňatek
• člověk se stane otrokem kvůli narození do rodiny otroků, nebo kvůli dluhům, válce (válečný zajatec)

(indický) kastovní systém (kasty)

• kasty = varny = striktně ohraničená skupina / vrstva
• člověk se do kasty narodí, a tam zůstane celý život
  • není možné se pohybovat mezi vrstvami, uzavírat mezi nimi sňatky apod.
• 4 varny:
  1. brahmáni - duchovní panovníci, na vrcholu; kněží, vědci
  2. kšarijové - bojovníci, ochrana brahmánů
  3. vaišové - nejpočetnější skupina; obchodníci, řemeslníci, zemědělci
  4. šúdrové - pomocníci, služebníci, dělníci
  • ještě mimo kastovní systém stojí dalité (nedoknutelní) - vykonávají nejhorší, špinavé, práce, utlačovaní, diskriminovaní

stavovský systém (stavy)

• Evropa ve středověku
• 3 stavy:
  1. šlechta
  2. církev
  3. třetí stav - poddaní, rolníci, řemeslníci, obchodníci
     • různí lidé z různého postavení => stav je “hetererogení”
• stavy jsou propustné - např. rolník se může dostat do šlechty; sňatky mezi vrstvami jsou povoleny

třídy

• moderní společnost
• dělení podle eknomického hlediska (majetku) a životní stylu
• je možné se rychle dostat nahoru, i dolů
  • člověk rychle zbohatne
  • člověk ze dne na den ztratí práci
• 3 třídy:
  1. vyšší třída - zámožní lidé, velcí podnikatelé
     • elita - vysocí státní činitelé (politici, soudci, …)
     • vyšší - podnikatelé, miliardáři, celebrity
     • nižší - specializovaní odborníci
  2. střední třída - bílé límečky
     • vyšší - umělci, menší podnikatelé, manažeři
     • nižší - úředníci, učitelé, vysoce kvalifikovaní dělníci
  3. nižší třída - manuálně pracující
     • vyšší - vyučení (kvalifikovaní) dělníci
     • nižší - bez kvalifikace, málo vzdělaní
  • navíc underclass (třída deklasovaných) - bezdomovci, lidé na sociálních dávkách

sociální mobilita

• propustnost / pohyb jedinců nebo skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého
• vertikální
  1. nahoru - vzděláním, povýšením, výhrou v loterii
  2. dolů - hazardem, ztrátou zaměstnání
  • intragenerační - sleduje kariéru jedince
  • intergenerační - sleduje kariéru generace / linie
• horizontální
  • v rámci jedné úrovně
  • např. změna zaměstnání
• podle toho, zda je pohyb mezi úrovněmi možný, dělíme společnost na:
  • uzavřené - kasty
  • otevřené - stavy, třídy