Přeskočit na obsah

mezinárodní vztahy

  • soubor aktivit, které přesahují hranice jednotlivých států
  • různé povahy: ekonomická, vojenská, právní, politická, kulturní, …
  • hlavní aktéři (účastníci):
    • státy - primární aktéři
    • mezinárodní organizace: OSN, NATO, EU
    • nevládní organizace: Greenpeace, Lékaři bez hranic, …
    • nadnárodní korporace: Unilever, Google, Apple, …
  • nadnárodní integrace = (obchodní, vojenská, logistická, …) mezinárodní spolupráce s cílem stability a prosperity členů
  • proces politického a ekonomického slbližování států na území Evropy
  • začal o ní mluvit Jiří z Poděbrad ve středověku
  • 1950 Schumanův plán - vznik ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli)
    • zakládající státy: Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Francie, Itálie, Německo
    • cíl: volný trh s uhlím a ocelí
  • 1957 Římské smlouvy
    • tytéž základající státy
    • vznik EHS (Evropské hospodářské společenství) - cíl: celní unie (volný pohyb zboží)
    • vznik Euratomu (Evropské společenství pro atomovou energii) - cíl: výroba a mírové využití nukleárního materiálu
  • 1960 vznik ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) - protiváha k EHS
    • uzavřena státy, které nebyly v EHS
  • 1965 Slučovací smlouva - vznik Evropských společenství (ES = ESUO + EHS + Euratom)
    • 1973 vstoupilo Dánsko, Británie a Irsko
    • 1979 první volby do Evropského parlamentu
    • 1981 vstoupilo Řecko
    • 1985 vznik Schengenské zóny - volný pohyb osob bez hraničních kontrol
    • 1986 vstoupilo Španělsko a Portugalsko
  • 1992 Maastrichtská smlouva - vznik EU
    • 2004 ČR vstoupila do EU
    • 2007 ČR vstoupila do Schengenu
    • 2016 referendum Británie o vystoupení z EU -> 2020 brexit (Británie opouští EU)
    • 2022 ČR předsedá radě EU
  • regionální uskupení, sdružuje evropské státy
  • vznik 1. 11. 1993 (Maastrichtská smlouva)
  • cíle: mír, stabilita, prosperita, národní hodnoty
  • znaky: vlajka, hymna (Óda na radost), den Evropy (9. 5.), motto (Jednotná v rozmanitosti), měna
  • 27 členů (naposledy přijaté Chorvatsko v roce 2013)
  • Kodaňská kritéria: (podmínky přijetí státu do EU)
    • politická kritéria: stabilní demokracie, dodržování lidských práv
    • ekonomická kritéria: fungující tržní ekonomika
    • kritérium přijetí acquis communautaire - schopnost přijmout závazky
  • 7 orgánů:
    • Evropská rada (ER) v Bruselu
      • nejvyšší orgán EU
      • prezidenti a premiéři členských států
      • vymezuje obecné směřování a priority
      • schází se 4krát ročně
      • v čele předseda (António Costa, volen na 2,5 roku, max 2x po sobě)
    • Evropská komise (EK) v Bruselu a Lucemburku
      • nejvyšší výkonný orgán EU
      • 27 komisařů (jmenováni na 5 let)
      • reprezentuje EU navenek
      • dohlíží na dodržování evropského práva (“strážkyně smluv”)
      • v čele předseda (Ursula von der Leyen)
    • Rada EU (REU) v Bruselu
      • ministři jednotlivých vlád
      • scházejí se v různých složeních podle diskutovaného tématu
      • společně s Evropským parlamentem schvaluje zákony a rozpočet
      • rotující předsednictví - nemá stálého předsedu, jednotliví ministři se střídají po půl roce
    • Evropský parlament (EP) v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku
      • jediný přímo volený orgán (volby každých 5 let)
      • 720 poslanců (z toho 21 za ČR, voleni na 5 let), sdružují se do frakcí
      • společně s Radou EU schvalujou legislativu
      • v čele předseda (Roberta Metsolaová, volen na 2,5 roku)
    • Soudní dvůr EU (SDEU) v Lucemburku
      • nejvyšší soudní orgán EU
      • kontrola evropského práva, případné tresty
      • soudní dvůr (27 soudců) + tribunál
    • Evropský účetní dvůr (EÚD) v Lucemburku
      • nezávislý na ostatních institucích, kontroluje účetníctví (např. dotace)
    • Evropská centrální banka (ECB) ve Frankfurtu
      • snaží se udržovat stabilní ceny a spravovat měnu
  • další instituce:
    • Evropská investiční banka (EIB)
    • Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (ECCC)
    • Evropský výbor regionů (VR)
    • Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)
  • vznik 1945 v San Franciscu jako náhrada Společnosti národů
  • ustavující dokument: Charta OSN
  • 51 základajících států, v současnosti 193 členských států
  • hlavní sídlo v New Yorku
  • cíle:
    • udržování světového míru a bezpečnosti
    • rozvoj přátelských vztahů mezi státy
    • řešení ekonomických, kulturních, sociálních a humanitárních problémů
    • dohled na dodržování lidských práv
  • 6 orgánů:
    • Valné shromáždění
      • nejvyšší jednací orgán
      • zástupci všech členských států (1 země = 1 hlas)
      • vydává nezávazné rezoluce
      • volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy Rady bezpečnosti
    • Rada bezpečnosti
      • nejvyšší výkonný orgán
      • zástupci 15 členských států
        • 5 stálých: Rusko, Čína, Británie, USA, Francie
        • 10 nestálých volených Valným shromážděním na 2 roky
      • v čele předseda
      • vydává právně závazné rezoluce - souhlas min. 9 států, stálí členové mají právo veta
      • opatření při ohrožení míru:
        • rezoluce - rozhodnutí
        • embargo (zábrana) - zákaz vývozu něčeho do dané země
        • sankce - ekonomické oslabení dané země, zákaz se zemí obchodovat
        • bojkot - např. pozastavení členství, zákaz účasti na olympiádě
        • vojenský zásah - nutný souhlas všech stálých členů
          • modré barety = ozbrojené síly OSN, které usilují o mír v regionech, kde hrozí konflikt
    • Ekonomická a sociální rada - monitoruje hospodářskou situaci, vytváří prognóny
    • Mezinárodní soudní dvůr - v Haagu, řeší konflikty mezi státy, 15 soudců
    • Sekretariát - generální tajemník António Guterres
    • Poručenská rada - momentálně pozastavená činnost; dohled na osamostatněné státy
  • mezinárodní organizace:
    • Mezinárodní měnový fond (IMF)
    • Světová banka (WB)
    • UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)
    • WHO (Světová zdravotnická organizace)
    • Dětský fond OSN (Unicef)
    • Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA)
  • nejznamenitější vojensko-politická organizace
  • vznik 4. 4. 1949 Washingtonská (Severoatlantická) smlouva jako obrana před SSSR
  • sídlo v Bruselu
  • 32 členů
    • 1999 vstoupilo ČR
    • 2023 vstoupilo Finsko
    • 2024 vstoupilo Švédsko
  • aktivity:
    • mírové operace - IFOR, KFOR, SFOR, …
    • výcvikové mise - nejen výcvik, ale i zastrašení nepřítele
    • humanitární operace
  • 3 orgány:
    • Severoatlantická rada
      • nejvyšší orgán
      • zástupci všech členských zemí
      • zasedání na několika úrovních
        • úroveň stálých zástupců (za ČR David Konecký) - min. 1 týdně
        • úroveň ministrů (obrany, zahraničí, …)
      • rozhoduje o společné zahraniční politice, nových členech a společných vojenských akcích
      • v čele generální tajemník (Mark Rutte)
    • Skupina pro jaderné plánování
      • rozhoduje o jaderných zbraních (např. jejich rozmístění)
    • Vojenský výbor
      • nejvyšší vojenský orgán
      • vykonává rozhodnutí rady
      • 2015 až 2018 byl v čele generál Pavel